Když si pořídíte domů metrážový koberec, natáhnete jej po celé ploše místnosti, posadíte na něj nábytek a začnete jej užívat, bude zapotřebí jej alespoň občas povysávat sáčkovým vysavačem. Jestliže po koberci často chodíte naboso nebo v propocených ponožkách, může koberec po určité době zapáchat a to je čas na důkladnější vyčištění. Jestliže očistu koberců nezanedbáváte, máte v bytě stále krásnou podlahovou krytinu. Podobný přístup vyžaduje i vzduchotechnika v paneláku. Po té se sice nechodí, ale do potrubí den co den proudí vzduchová hmota a spolu s ní i prach a případná mastnota od sporáku skrze kuchyňskou digestoř.

Mastný prach se usazuje na vnitřních stěnách potrubí a jakmile dosáhne tloušťky pouhého jednoho milimetru, stane se z něj obávaná hořlavina. Toto je první důvod, proč nechat vzduchotechniku v pravidelných intervalech revidovat a případně čistit. A že k požárům vzduchotechniky dochází, o tom se můžete přesvědčit na internetu. Požáry vzduchotechniky ale nejsou jediným nebezpečím tohoto zařízení. Uvnitř potrubí se mohou usazovat plísně. Mohou tu mít ke svému rozmnožování velmi dobré podmínky, především vzdušnou vlhkost a potřebné teplo.

Plísně v potrubí samy o sobě nemají na lidské zdraví zásadní vliv, ale ve hře jsou jejich spory, které se uvolňují do ovzduší a mohou proniknout do bytu. Jsou to velmi drobné, mikroskopické částice, jimiž se plísně rozmnožují. Přenos spor plísní prouděním vzduchu je pak pro člověka nebezpečný a při výskytu velké vrstvy plísní ve vzduchotechnice v podstatě žije v toxickém prostředí. Spory plísní mohou vyvolat lehčí zdravotní problém, jako je nachlazení, rýma či projevy alergie, ale také mohou být jednou z příčin závažných chronických infekčních onemocnění, astmatických záchvatů a oslabení imunitního systému. Není to legrace a rozhodně bych takovéto problémy nepodceňoval.